My Way #3: Systém

Chce to systém.

Obyčejný den ropného a mediálního a restauračního magnáta se skládá v podstatě ze dvou částí. Zaprvé jsou to denní rutiny (vyplňování různých tabulek a hlášení, pravidelné objednávky rychlozboží jako jsou cigára apod.) a zadruhé chaos, kdy do jakýchkoliv plánů neustále někdo hází vidle (dýleři si jezdí, kdy chtějí, zákazníci si sem chodí, jak chtějí, průsery se dějí, kdy se jim zlíbí, někdo si nutně s tebou potřebuje vykládat o pičovinách, zrovna když máš roztočené zprávy apod.).

Dlouho jsem fungoval poněkud punkově. Tahle tabulka má čas, chtějí to po mě až ve středu (kurva, už je pátek!), víno stačí objednat až v úterý odpoledne, bo závoz je ve čtvrtek (kurva, už je středa večer!), cigára stačí zavolat do půl sedmé (kurva je čtvrt na osm!) atd. A pak furt před sebou něco tlačíš (kolikrát ani nevíš, co všechno tlačíš) a pak akorát narůstají stresy a nepříjemné situace. Takže to chtělo systém.

Ano, vynalezl jsem kolo. A pojmenoval ho kalendář. A pokud občas čtu pseudofundováné články o tom, zda nás jednou budou ovládat stroje, tak vězte, že už jsem opět o krok napřed. Mozek zapínám nejdříve v 8:30. Do té doby mě řídí google. Každou čtvrthodinu přiletí do mailu nový alert a já slepě plním příkazy. Hlavní je nemyslet. Pípne to – zrobim to. Nemyslím na to, že se mi kurva nechce a že by to chtělo nejdřív kafe a přečíst twitter. Nemyslet. Dělat. A dělat to až do chvíle, dokud nevymažu poslední alarm z mailu. Bo jinak to půjde celé do kopru.

Tolik moje GTD moudro pro dnešní den.

Jinak samozřejmě pokračuju ve své mediálněhvězdné kariéře. Po návštěvě z televize veřejné služby jsem pokročil ještě k většímu zásahu a milostivě udělil rozhovor regionálnímu tisku. No co vám mám vyprávět, maminka s tatínkem ze mně budou mít radost.

Přijde mi až neskutečné, kolik lidí v Mukačevu to četlo. Není den, aby mě na ten článek někdo neupozornil. A čtyři lidi mi už ty noviny přinesli. Ale jak říkám, ostudy není nikdy dost. Zvláště, když máte benzinku a hospodu na odvrácené straně světa. Každá stovka, kterou tady někdo nechá třeba jen proto, že jsem ta cvičená opička z novin, se počítá. Takový je svět.

A taky vyšly včera zprávy, už druhý den za sebou. Neskutečné a neudržitelné:D

A pan manager nás mailem upozornil, že si máme vyměnit cedulky o zákazu prodeje chlastu a cigaret, jelikož je nová verze a Čojka po tom jde jak po uzeným. Jak koukám na ten text nové cedulky…

A ještě možná pár slov k životosprávě.

Pekl jsem chlapům pizza chleba. Potřený olejem s grilovacím kořením a česnekem a posypaný hrubou solí a kmínem. Čtyři plechy. Nesnědli všechno. Co vám mám povídat. Nikdy není pozdě začít znova:)

Díky moc za přečtení, sledujte mě na sockách, když chcete.

Zdar zítra.

 

(Visited 1 310 times, 1 visits today)